Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu
Halajová, Ludmila ; Lipovský, Milan (oponent)
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu Abstrakt Rozvoj moderních technologií v posledních letech se nevyhnul téměř žádné oblasti mezinárodního práva, přičemž zvlášť v kontextu ozbrojených konfliktů může mít dalekosáhlé důsledky pro aplikaci nejen celé řady zavedených norem mezinárodního humanitárního práva, ale také norem mezinárodního trestního práva či norem upravujících mezinárodněprávní odpovědnost. Mnohé státy v současné době věnují svou pozornost intenzivnímu vývoji vysoce sofistikovaných zbraňových systémů s autonomními prvky, do jejichž ovládání se postupně stále větší měrou zapojují počítačové systémy na úkor lidského faktoru. Takové autonomní zbraňové systémy (AWS) mohou zásadním způsobem ovlivnit charakter budoucích ozbrojených konfliktů, a přestože tyto systémy již dávno nejsou nováčkem na mezinárodní scéně, nadále vzbuzují napříč mezinárodním společenstvím i odbornou veřejností rozporuplné reakce. Tato disertační práce má ambici poskytnout čtenáři co nejucelenější vhled do problematiky vývoje a použití AWS v kontextu ozbrojených konfliktů. Práce je rozdělena do šesti částí. První část vymezuje základní terminologii vztahující se k AWS a vysvětluje vnímání a fungování autonomie v kontextu zbraňového systému, aby připravila půdu pro další části práce. Následující čtyři části...
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu
Halajová, Ludmila ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Ditrichová, Petra (oponent)
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu Abstrakt Rozvoj moderních technologií v posledních letech se nevyhnul téměř žádné oblasti mezinárodního práva, přičemž zvlášť v kontextu ozbrojených konfliktů může mít dalekosáhlé důsledky pro aplikaci nejen celé řady zavedených norem mezinárodního humanitárního práva, ale také norem mezinárodního trestního práva či norem upravujících mezinárodněprávní odpovědnost. Mnohé státy v současné době věnují svou pozornost intenzivnímu vývoji vysoce sofistikovaných zbraňových systémů s autonomními prvky, do jejichž ovládání se postupně stále větší měrou zapojují počítačové systémy na úkor lidského faktoru. Takové autonomní zbraňové systémy (AWS) mohou zásadním způsobem ovlivnit charakter budoucích ozbrojených konfliktů, a přestože tyto systémy již dávno nejsou nováčkem na mezinárodní scéně, nadále vzbuzují napříč mezinárodním společenstvím i odbornou veřejností rozporuplné reakce. Tato disertační práce má ambici poskytnout čtenáři co nejucelenější vhled do problematiky vývoje a použití AWS v kontextu ozbrojených konfliktů. Práce je rozdělena do šesti částí. První část vymezuje základní terminologii vztahující se k AWS a vysvětluje vnímání a fungování autonomie v kontextu zbraňového systému, aby připravila půdu pro další části práce. Následující čtyři části...
Autonomous Weapon Systems as the next revolution in warfare and implications of technology deployment for global security
Kvasňovský, Tomáš ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem v oblasti umělé inteligence a vzrůstajícím trendem robotizace a autonomizace vojenských složek v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech. Zkoumá a kategorizuje různé přístupy ke konceptům umělé inteligence, autonomie a revoluce ve vojenských záležitostech, které existují ve veřejné diskuzi a akademické a vojenské literatuře. Dále se zabývá možnými dopady a problémy spojenými s umělou inteligencí a její ozbrojenou podmnožinou - autonomními zbraňovými systémy na civilně-vojenské vztahy, právní a etické normy, režim kontroly zbraní a obecně na sféru bezpečnosti. Na základě poznatků z předešlých kapitol jsou umělá inteligence a autonomní zbraňové systémy analyzovány v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech a širším socioekonomickém kontextu. Konkrétně je autonomie, umožněná umělou inteligencí, srovnávána s aspekty existujících vzdáleně kontrolovaných systémů. Práce dochází k závěru, že autonomní zbraňové systémy jsou předzvěstí další revoluce ve vojenských záležitostech a umělá inteligence má potenciál vyrovnat se svým významem neolitické, průmyslové a informační revoluci.
Campaign to stop 'killer robots': prospects of a preemptive ban on autonomous weapons systems
Rosendorf, Ondřej ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato práce se zabývá tématem autonomních zbraňových systémů a jejich možného preventivního zákazu s ohledem na mezinárodní diskuzi, která probíhá na různých multilaterálních fórech, včetně Rady pro lidská práva, Prvního výboru Valného shromáždění či Úmluvy o některých konvenčních zbraních na půdě OSN. Cílem práce je poskytnou rozsáhlý empirický přehled o podstatě těchto diskuzí a předpovědět nejpravděpodobnější výsledek diskuzí za pomoci odhadu preferencí států s využitím metod obsahové analýzy a teorému středního voliče. Z teoretického hlediska vychází práce z defenzivního realismu, poznatků z teorie kontroly zbrojení, obchodu se zbraněmi, a částečně také z institucionalism, ze kterého si práce vypůjčuje koncept legalizace. Po metodologické stránce spoléhá práce na kvantitativní metody, zejména obsahovou analýzu k získání dat, a teorém středového voliče k předpovědi pravděpodobného výsledku diskuzí. Práce využívá také metodu regresivní analýzy k výzkumu aktivity států v rámci výše zmíněných mezinárodních fór. Závěr práce shledává, že nejpravděpodobnějším výsledkem diskuzí na téma autonomních zbraňových systémů je mírně závazná forma hybridní regulace, která odpovídá specifickým řešení, jako jsou rámcová konvence či moratorium. Dalším zjištěním práce je, že aktivitu států v diskuzích na výše...
Autonomous Weapon Systems as the next revolution in warfare and implications of technology deployment for global security
Kvasňovský, Tomáš ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem v oblasti umělé inteligence a vzrůstajícím trendem robotizace a autonomizace vojenských složek v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech. Zkoumá a kategorizuje různé přístupy ke konceptům umělé inteligence, autonomie a revoluce ve vojenských záležitostech, které existují ve veřejné diskuzi a akademické a vojenské literatuře. Dále se zabývá možnými dopady a problémy spojenými s umělou inteligencí a její ozbrojenou podmnožinou - autonomními zbraňovými systémy na civilně-vojenské vztahy, právní a etické normy, režim kontroly zbraní a obecně na sféru bezpečnosti. Na základě poznatků z předešlých kapitol jsou umělá inteligence a autonomní zbraňové systémy analyzovány v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech a širším socioekonomickém kontextu. Konkrétně je autonomie, umožněná umělou inteligencí, srovnávána s aspekty existujících vzdáleně kontrolovaných systémů. Práce dochází k závěru, že autonomní zbraňové systémy jsou předzvěstí další revoluce ve vojenských záležitostech a umělá inteligence má potenciál vyrovnat se svým významem neolitické, průmyslové a informační revoluci.
Campaign to stop 'killer robots': prospects of a preemptive ban on autonomous weapons systems
Rosendorf, Ondřej ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato práce se zabývá tématem autonomních zbraňových systémů a jejich možného preventivního zákazu s ohledem na mezinárodní diskuzi, která probíhá na různých multilaterálních fórech, včetně Rady pro lidská práva, Prvního výboru Valného shromáždění či Úmluvy o některých konvenčních zbraních na půdě OSN. Cílem práce je poskytnou rozsáhlý empirický přehled o podstatě těchto diskuzí a předpovědět nejpravděpodobnější výsledek diskuzí za pomoci odhadu preferencí států s využitím metod obsahové analýzy a teorému středního voliče. Z teoretického hlediska vychází práce z defenzivního realismu, poznatků z teorie kontroly zbrojení, obchodu se zbraněmi, a částečně také z institucionalism, ze kterého si práce vypůjčuje koncept legalizace. Po metodologické stránce spoléhá práce na kvantitativní metody, zejména obsahovou analýzu k získání dat, a teorém středového voliče k předpovědi pravděpodobného výsledku diskuzí. Práce využívá také metodu regresivní analýzy k výzkumu aktivity států v rámci výše zmíněných mezinárodních fór. Závěr práce shledává, že nejpravděpodobnějším výsledkem diskuzí na téma autonomních zbraňových systémů je mírně závazná forma hybridní regulace, která odpovídá specifickým řešení, jako jsou rámcová konvence či moratorium. Dalším zjištěním práce je, že aktivitu států v diskuzích na výše...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.